Nově se doplnil s platnosti od 1. 1. 2019 tento text:

 

Zákaz používání dvoj- a trojháčku v období od 1. ledna do 15. června.

Při lovu na umělou mušku a muškařením na revírech mimopstruhových v době od 1. ledna do 15. června:

- je povoleno lovit pouze s klasickou muškařskou výbavou skládající se z muškařského prutu,

muškařského navijáku, muškařské šňůry a návazce v maximální délce odpovídající dvojnásobku délky

používaného prutu a s muškami o maximální velikosti 3 cm. Při lovu na "Tenkaru" (lov na třepačku) je

možné použít pouze prut, návazec a mušku nebo mušky (bez použití navijáku a muškařské šňůry);

- každá muška může být vybavena pouze jedním jednoháčkem;

- je zakázáno používat jakékoliv zátěže umístěné mimo tělo mušky, stejně tak je zakázáno použití

jakýchkoliv plovoucích pomůcek jako kulového plovátka, splávku apod. Nástraha nesmí být

vybavena doplňky, které svým pohybem zvyšují dráždivost ryby, např. rotujícím plíškem, vrtulkou nebo gumičkou.

 

Závěrem si ještě dovolujeme upozornit, že toto omezení při lovu na umělou mušku a muškařením na

mimopstruhových revírech v době od 1. ledna do 15. června neplatí na MP revírech Západočeského ÚS.

Na MP revírech Západočeského ÚS platí v tomto období úplný zákaz lovu na umělou mušku a muškařením.

 

Rybářský řád a legislativa

Dotaz: Jak je to s lovem dravců na UN Orlík. V bodě d) je uvedeno, že v září v době od 22.00 hod. do 06.00 hod. je povolen pouze lov na nástrahu rostlinného původu nebo na nástražní rybu o délce minimálně 20 cm, přičemž nemohou být použity její části. Znamená to, že v ostatní povolenou dobu lovu dravců se smí chytat na části ryb (na "maso")?

Odpověď: V průběhu sezóny lovu dravců (16.6. - 31. 12.) můžete na ÚN Orlík používat celou nástražní rybku o minimální délce 15 cm.

 

V průběhu měsíce září, v době od 22:00 do 6:00 však můžete používat na ÚN Orlík jen celou nástražní rybku o minimální délce 20 cm.

 

Jinými slovy:

 

Na ÚN Orlík se celoročně nesmí používat kousky nástražní ryby (rybí maso).

 

Použít můžete jen celou nástražní rybku.

 

Po většinu sezóny o minimální délce 15 cm, v měsíci září pak, v průběhu noci, o minimální délce 20 cm - v průběhu dne standardně 15 cm.

 

Na vysvětlenou doplním, že minimální velikost nástražní rybky 15 cm je snahou uživatele revíru o ochranu podměrečných candátů, minimální velikost nástražní rybky 20 cm je požadavek Ministerstva zemědělství související s naší žádostí o prodloužení 24 h rybolovu o jeden měsíc (září) a souvisí s ochranou migrujících úhořů.

 

 

Rybářský řád a legislativa

Dotaz: Když ulovím v jednom dni jednoho kapra 4 kg a druhého kapra též 4 kg, jak je to s ponecháním si ryb?

Dle mého názoru si můžu ponechat jen jednoho, protože součet vah obou ryb by překročil denní limit váhy, a to 7 kg/den. Nebo si mohu ponechat oba?

Odpověď: Ve smyslu § 16 odst. 2 vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, si může osoba provádějící lov na MP revírech přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V tomto úlovku smí být nejvýše dva kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov. Z toho vyplývá, že pokud na MP revíru ulovíte např. kapra o hmotnosti 4 kg a přisvojíte si ho a následně ulovíte dalšího kapra o hmotnosti 4 kg, tak si ho můžete přisvojit taky, ale pak musíte ukončit denní lov. Samozřejmě musíte oba kapry hned po ulovení zapsat do úlovkového lístku. Na ryby můžete opět vyrazit až další den.

 

Rybářský řád a legislativa

Dotaz: Příslušník rybářské stráže objevil u břehu neoznačený vezírek se dvěma kapry a protože se k němu nikdo nehlásil, kapry vypustil do volné vody. Následně hledala paní (chatařka), která není rybářkou, svoje dva kapry, které údajně koupila, aby s nimi pohostila očekávanou návštěvu a uložila si je do vezírku v přehradě, aby je udržela čerstvé. Rybářskou stráží jí byly z jejího pohledu odcizeny. 

Podle bližších podmínek výkonu rybářského práva vydaných Moravským rybářským svazem je povinen lovící označit vezírek se svým jménem, číslem povolenky a jejím výdejcem. Dotyčná paní tuto rybářskou povinnost nemohla v plné míře splnit i kdyby chtěla, protože nebyla rybářkou. 

V odpovědi na dotaz č. 120 z 29.3.2011 je vyjádření k uchovávání ulovených ryb. Zde se ale s možností, která se údajně přihodila, nepočítá. Cituji: "Objeví-li rybářská stráž při kontrole vezírek s rybami, ke kterému se nikdo nehlásí, bude se snažit zjistit majitele. Tím bude buď pytlák, nebo sice rybář, ale porušující BPVRP (zařízení k uchovávání ryb musí být označeno). Nezjistí-li majitele, pak může nalezené ryby s vezírkem (nebo jen vezírek) zadržet podle § 16 písm. c/ bod. 2. zákona o rybářství, neboť je důvodné podezření, že tím byl spáchán přestupek."

Měl právo člen RS kapry vypustit, když nepatřili ani rybáři, ani pytlákovi? Měla paní právo na náhradu škody, kterou jí RS způsobila?

Odpověď: Jsem toho názoru, že rybářská stráž postupovala správně, resp. přesněji, že se nedopustila jednání, které by zakládalo odpovědnost za škodu. 

Pokud bychom posuzovali odpovědnost rybářské stráže z hlediska trestněprávního či přestupkověprávního, pak by bylo jednání RS třeba chápat jako jednání v tzv. skutkovém omylu, což vylučuje zmíněnou odpovědnost. To by bylo na delší teoretické vysvětlování, zmiňuji to jen pro základní informaci, protože v našem případě se jedná o civilní delikt, tedy náhradu škody. 

Předpokladem odpovědnosti za škodu podle občanského zákoníku (§ 2900 nového, § 415 starého) je, mimo jiné, zavinění škůdce. Zákon předpokládá zavinění z nevědomé nedbalosti (tj., že škůdce nechtěl škodu způsobit, ale vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům o tom, že způsobí škodu, vědět měl a mohl), což znamená, že pokud byly splněny ostatní předpoklady odpovědnosti za škodu, kterými jsou vznik škody, protiprávní jednání škůdce a příčinná souvislost mezi škodou a tímto protiprávním jednáním (tyto tři předpoklady je povinen prokázat poškozený), musí se škůdce vyvinit tím, že prokáže, že vznik škody nezavinil ani z nevědomé nedbalosti.

V našem konkrétním případě by připadala v úvahu obecná odpovědnost za škodu (viz shora připomínaná ustanovení občanského zákoníku) spočívající v tom, že rybářská stráž se porušila prevenční ustanovení zákona, které ukládá povinnost jednat vždy tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku, zdraví a životech jiných. I kdyby tedy došlo ke vzniku škody, rybářská stráž by se vyvinila, neboť nejednala ani z nevědomé nedbalosti, nýbrž naopak s ohledem na okolnosti a osobní poměry jednala správně. 

Rybářská stráž totiž mohla dospět k těmto závěrům:

a) ryby si ve vezírku uschoval pytlák = z toho plyne právo ryby získané přestupkem (teoreticky i trestným činem) vrátit vodě,

b) ryby si uchoval rybář, který vezírek neoznačil a dopustil se porušení bližších podmínek výkonu rybářského práva, tedy porušení zákona = opět se jedná o přestupek rybáře a ryby je možné vrátit vodě,

c) rybám byl ve vezírku zřetelně omezován pohyb, tedy byly týrány = ať je tam uložil kdokoliv, dopustil se porušení zákona č. 246/1992 Sb. = ryby je třeba ihned vrátit vodě.

Rybářská stráž tedy měla několik legálních důvodů dovozovat, že uložením ryb do neoznačeného vezírku byl někým spáchán přestupek, naopak s argumentací a contrario lze vyloučit, že by rybářská stráž jednala byť i jen z nevědomé nedbalosti.

 

Takže tu dobrou ženu, která se domáhala náhrady škody, bych decentně upozornil, že ona sama se dopustila porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání a ať je ráda, že puštěním ryb bylo zabráněno negativním důsledkům jejího jednání a tudíž nemusel být její přestupek hlášen orgánům ochrany přírody. Měla by tudíž rybářské stráži poděkovat!